Obr. 1

Mikrofotografie z výbrusu skla vzniklého ztuhnutím částečně roztaveného písku; po zkřížení nikolů (dole) je sklo tmavé, zatímco původní křemenná zrna (zaoblená, na okrajích přeměněna pravděpodobně na tridymit) jsou více nebo méně rozsvícena (podle krystalové orientace).

Obr. 2

Stáčení polarizovaného světla: částice škrobu, v tomto případě bramborového, jsou při jakékoliv orientaci ve větší části svého průřezu rozsvícené. Typický tmavý kříž je projevem vnitřní stavby škrobových zrn. Větší zrna mají vyšší interferenční barvy. Škrob je jen na podložním sklíčku, s vodou. Nahoře obrázek zaostřený ze čtyř snímků v různých úrovních, dole jeden z těchto dílčích snímků pro srovnání.

Obr. 3

Snadnou identifikaci Na-Ca živců (plagioklasů) v polarizačním mikroskopu umožňují tzv. polysyntetické dvojčatné lamely, pozorovatelné při zkřížených nikolech. Podle jejich úhlu zhášení lze odhadnout, někdy i dost přesně určit poměr sodného a vápenatého koncového členu (albitu a anortitu). Podobné lamely vytváří i kalcit a další karbonáty, které však snadno odlišíme podle vysokého dvojlomu. Snímek pořídili studenti střední školy při praxi na VŠCHT.

Obr. 4

Dva systémy dvojčatných lamel, vytvářející tzv. mřížkování, charakteristické pro trojklonný draselný živec - mikroklin.

Obr. 5

V křemeni vznikají různě orientované, nerovnými plochami ohraničené domény především v důsledku tlakového postižení. Toto je snímek výbrusu žilného křemene na skeneru, ale podobný obraz lze často pozorovat i v drobných zrnech v mikroskopu.

Obr. 6

Nahoře: pestré interferenční barvy nejběžnější světlé slídy - muskovitu. Dole: zirkon s baddeleyitovým lemem - kontaminace skla ze žáromateriálu; vpravo pestré interferenční barvy zirkonu.

Obr. 7

Historické sklo s mnoha projevy koroze (neupravený střep) v průchozím světle; nahoře snímek ve vodorovné poloze, dole po mírném náklonu (sejmuto na naklápěcím stolku pod binokulárním mikroskopem).

Obr. 8

Koncentrát těžkých minerálů (nemagnetická frakce) ze žulových zvětralin, obsahující i skleněné (?) kuličky nejasného původu, tzv. sférule; snímky pod binokulárním mikroskopem.

Obr. 9

Výkvěty fosfátu Ca na kovové podložce, osvětlené z boku.

Obr. 10

Shluky krystalků vzniklých korozí na povrchu skla - neupravený vzorek v procházejícím světle, obraz složený ze 12 snímků v různých úrovních zaostření. Pro srovnání snímek z prostředku sekvence.

Obr. 11

Povrch skla uměle korodovaného (nahoře) a historického (dole) v šikmo dopadajícím světle, natočený do vhodné polohy na naklápěcím stolku (snímek pod binokulárem).

Obr. 12

Pravěká keramika bohatá grafitem - leštěný výbrus (poměrně silný, asi 0,07 mm); osvětleno současně zespodu a shora přes modrý filtr. Grafit na povrchu výbrusu je světle modrý, větší průsvitná zrna lze pozorovat v přirozených barvách, modrošedé a tmavé oblasti jsou neprůsvitné kvůli grafitu pod povrchem. Obraz složen pomocí funkce HDR ze tří snímků při různých expozicích, šířka záběru 0,87 mm.

Obr. 13

Povrch výbrusu keramiky s grafitem v šikmo dopadajícím světle; použita funkce sejmutí bezodleskového obrazu (nahoře), dole pro srovnání "obyčejný" snímek.

Obr. 14

Grafit v pravěké keramice v odraženém světle; automatická detekce grafitu podle zvolené barvy (prahování) při stanovení jeho podílu obrazovou analýzou, šířka záběru 0,87 mm.

Obr. 15

Hematit (Fe₂O₃) s čočkovitými odmíšeninami ilmenitu (FeTiO₃) a na ně kolmými lamelami rutilu (TiO₂); snímek v odraženém světle, leštěný výbrus. Při tomto zvětšení jsou již jemné detaily za hranicemi fyzikálních možností optické mikroskopie.