V prosinci 2011 vyšla kniha "Náklony, globální tektonika a predikce zemětřesení" autorů Kalendy, Neumanna a kol. Vydavatelem je o.s. Česká geologie. formát A5, 245 stran + barevná příloha, brožovaný výtisk 1. vydání, prosinec 2011, ISBN: 978–80–905126–0–3 |
Ukázka z úvodní kapitoly
V této knížce chceme ukázat, že
predikce zemětřesení je možná, budeme prezentovat vlastní výsledky měření mikrodeformací masívu pomocí vertikálních statických kyvadel a na jejich
základě ukážeme, jak by bylo možno predikovat místo, čas a magnitudo budoucího
zemětřesení. Následující kapitoly proto budou na sebe volně navazovat tak, aby
bylo možno některé z nich přeskakovat. Když se budete chtít přímo seznámit
s našimi měřeními, tak doporučujeme přejít přímo na kapitolu 5. Pokud se
budete chtít seznámit jen s modelem pohybu litosférických desek a/nebo
s predikcí zemětřesení, tak můžete přímo přejít na kapitoly
Ve druhé kapitole ukážeme, proč jsou zemětřesení predikovatelná (Kalenda a Málek).
Ve třetí kapitole se budeme teoreticky zabývat jednotlivými exogenními vlivy, které mohou být trigrovacími mechanismy zemětřesení – slapy (Skalský, Kalenda), změnou rychlosti rotace Země (LOD) (Ostřihanský), gravitačními neslapovými silami (Neumann), termoelastickou vlnou a popíšeme, jak proniká napětí a deformace z povrchu do hloubek a do okolí (Kopf, Wandrol).Ve čtvrté kapitole si ukážeme, jaké jsou
trigrovací mechanismy, zjištěné v uhelných dolech v
Ostravsko-karvinském uhelném revíru, v Kalifornii, v západních
Čechách v oblasti seismických rojů, ve světové seismicitě a pokusíme se
ohodnotit míru jejich vlivu na spouštění velkých zemětřesení (Kalenda, Málek,
Skalský, Ostřihanský).
V páté kapitole popíšeme zařízení pro
měření mikrodeformací hornin pomocí měření náklonů (Neumann).
V šesté kapitole ukážeme a rozebereme výsledky měření mikronáklonů masívu na povrchu i pod zemí od roku 2007 do roku 2010 (Neumann, Kalenda).
V sedmé kapitole ukážeme, jakým
způsobem je možno interpretovat naměřená data náklonů (Kalenda, Neumann).
V osmé kapitole srovnáme naše výsledky
měření deformací s dalšími deformometrickými metodami a metodami pro
nepřímé měření napětí (Kalenda).
V deváté kapitole nastíníme pracovní
model pohybu litosférických desek, který vyplývá z deformometrických
měření a který bude základem pro interpretaci pozorovaných deformometrických
anomálií pro predikci zemětřesení (Kalenda, Neumann, Procházka, Ostřihanský).
V desáté kapitole nastíníme, jakým
způsobem je možno predikovat zemětřesení na základě nepřímého měření napětí
pomocí vertikálních statických kyvadel a na příkladech z let 2007 - 2010
ukážeme, jaké jevy bylo možno predikovat a jaké byly skutečně predikovány
(Kalenda, Neumann).