Chemické složení karbonátů České křídové pánve

Václav Procházka1, Anna Štěpánková, Tomáš Vaculovič2

1 vprochaska@seznam.cz

2 Ústav chemie PřF MU, Areál Kamenice 5, budova A 14, 62500  Brno

 

Ĥemia konsisto de la karbonatoj de la Bohemia kretacea baseno

 

Resumo: Oni dokumentis ĉefajn kaj spurajn elementojn en karbonataj sedimentoj kaj fosilioj de la Bohemia kretacea baseno. Elementoj, kiuj povas substitui kalcion en kalcito, determiniĝis ne nur en opaj rokaĵoj, sed ankaŭ en frakcioj solveblaj en diluita acido. Foje analiziĝis ankaŭ restaĵoj nesolveblaj. La rezultoj montras, ke ne ekzistas sistemaj diferencoj en la ĥemia konsisto de la origina karbonato inter diversaj regionoj kaj stratigrafiaj pozicioj (cenomanio - supra turonio). La diagenezo influis ĉefe la elementojn Sr, Mg kaj Mn, eble pli en la fosilioj ol en la kalkoŝtonoj, ĉar la fosilioj kolektiĝis el pli permeablaj rokaĵoj. La enhavoj kaj la reciprokaj proporcioj de la raraj teroj en ĉiuj karbonatoj estas similaj kaj havas negativan cerian anomalion. La Ce-anomalio povis mildiĝi per plialtigita klasta almiksaĵo, en la solveblaj frakcioj iuloke pro kontamino per sekundara fosfato.



Úvod

Význam geochemie sedimentárních karbonátů spočívá hlavně v tom, že citlivě reagují na některé charakteristiky vody v době sedimentace, které mohou být významným paleoekologickým ukazatelem. Zatímco v metamorfovaných jednotkách může být složení karbonátových hornin použito pro chemostratigrafickou korelaci (např. Procházka a Rajlich, 2010), v nepřeměněných sedimentech lze navíc zkoumat i přímo složení fosílií, za příznivých okolností až na úrovni přírůstkových vrstviček. Tento článek shrnuje chemické složení karbonátů České křídové pánve, kde jsou sice vápence objemově poměrně málo významné, což ale na druhé straně usnadňuje dostatečně reprezentativní výběr vzorků. Data byla použita též v diplomové práci Štěpánkové (2010), ze které jsou zde vybrány hlavní výsledky.
V poslední době jsou v karbonátech intenzivně sledovány i vzácné zeminy (REE), zvláště cerová anomálie (viz též Procházka, 2007). V tomto článku jsou prezentovány mj. výsledky zatím poměrně ojedinělého srovnání distribuce REE v karbonátovém podílu a v celkové hornině.

 

Odběr a zpracování vzorků

Kromě lomu Úpohlavy v ohárecké oblasti pocházejí vzorky ze západního okolí Kutné Hory a Kolína. Pro srovnání s převážně klastickými sedimenty byly analyzovány též pískovce a prachovce z vrtu HV-3 (Letohrad), které jsou však v tomto článku prezentovány jen okrajově.
Úpohlavy. V činném lomu byly z hlavního těženého tělesa vápenců (teplické souvrství, svrchní turon) v červenci 2008 odebrány dva vzorky, dále byl použit vzorek ježovky z vápnitých jílovců náležejících rovněž teplickému souvrství, který poskytl R. Labuťa.
Miskovice. Opuštěný jámový lom asi 1 km vjv. od obce, vzorek byl odebrán z hrubozrnných biosparitových vápenců nad slepencovými polohami; stratigrafické zařazení vyšší spodní turon.
Miskovická vápenka. V lomu nad údolím Bylanky, 800 m jv. od Miskovic, s délkou stěny téměř 200 m a výškou 5–6 m vystupují hrubozrnné biosparitové vápence s bioklasty o velikosti až několik centimetrů (Čáp a Zelenka, 2009). Hornina obsahuje také zrnka křemene a slíd a úlomky rul místy o velikosti až 10 mm. Podle makroskopického vzhledu byly odebrány vzorky vápence s co nejnižší klastickou příměsí. Vzorek „A“ byl odebrán z vrstvy 2 m nad bází lomu a vzorek „B“ z polohy přibližně 1,5 m nad bází, jak je znázorněno na obr. 1.

Obr. 1 Polohy odběru vzorků na lokalitě Miskovická vápenka.

miskcap

Mezholezy (vápenka). Mezholezský lom je vjv. od Mezholez (jz. od Miskovic), u křižovatky silnic Mezholezy - Bylany, Nová Lhota. Ve stěně až 10 m vysoké a 150 m dlouhé je odkryta hranice cenomanu a turonu (Zelenka, 1987), vzorek byl odebrán z horní části stěny, tedy z vrstev náležejících turonu.
Plaňany – lom. Schránka ježovky Codiopsis doma i ústřice rodu Exogyra (sbíral R. Labuťa) pocházejí z vrstev písčito-jílovitých vápenců až vápnitých slínovců s belemnitem Actinocamax.
Mezholezy (Nová Lhota). Lokalita se nachází 300 m s. a sv. od obce Nová Lhota (jz. od Kutné hory). V drobných stěnových lůmcích ve vápnitých pískovcích podél skalní římsy nad údolím říčky Vrchlice byly těženy svrchnocenomanské křemenné (kvádrové) pískovce a vápnité pískovce. Přímo ze stropu převisu byl odebrán vzorek ústřice rodu Exogyra, vzorek rudisty Radiolites sanctaebarbarae Počta byl sebrán ze země pod převisem (obr. 2).
Vysoká. Vzorek byl odebrán na poli z lokality na východním svahu kóty Vysoká (jz. od Miskovic) u okraje polní cesty (bez bližšího stratigrafického zařazení).

Obr. 2 Lůmek u obce Nová Lhota (Mezholezy).

 

Vzorky byly homogenizovány a rozmělněny na analytickou jemnost, železné piliny byly odstraněny magnetem. Rentgenfluorescenční analýzy vzorků vápenců (prášky reprezentující celou horninu) i tří nerozpustných zbytků (ze vzorků vápenců, v nichž byl jejich podíl nejvyšší) byly provedeny v Centrálních laboratořích VŠCHT Praha. Zkameněliny nebyly analyzovány vzhledem k předpokládanému vysokému podílu organického uhlíku. Pro analýzy metodami AAS a ICP-MS byl materiál převeden do roztoku. Jako "rozpustný podíl" jsou označeny frakce rozpuštěné ve zředěné (15%) kyselině chlorovodíkové. K úplnému rozkladu vzorků (z různých důvodů prováděnému bez HF i bez kyslíkatých kyselin) byla aplikována rovněž HCl a tavení s boraxem.
Metodou FAAS byly v rozpustných podílech stanoveny v Laboratořích geologických ústavů PřF UK v Praze Ca, Mg, Mn, Fe a Sr. Ostatní prvky byly v roztocích stanoveny pomocí ICP-MS na Ústavu chemie PřF MU v Brně. Měření byla provedena pomocí kvadrupólového ICP-MS spektrometru Agilent 7500 CE (Agilent, Japonsko) s použitím vodných kalibračních roztoků Astasol (R) z Českého meteorologického institutu. Jako porovnávací prvek bylo použito Sr, jehož přesná koncentrace byla stanovena pomocí AAS; výsledky dobře souhlasí i s normalizací podle Ca stanoveného AAS.

 

Výsledky a diskuse


Tab. 1
Rentgenfluorescenční analýzy vápenců; oxidy v hmot. %. Fe jako Fe2O3 tot., CO2 dopočítán za předpokladu,
           že veškerý Ca a Mg jsou v karbonátu; "d.l." - mez detekce.

 

Úpohlavy 1

Úpohlavy 2

Miskovice

Miskovice vápenka A

Miskovice vápenka B

Mezholezy vápenka

SiO2

8,61

9,25

1,49

1,24

14,63

1,94

TiO2

0,133

0,146

0,014

0,015

0,073

0,018

Al2O3

3,46

3,71

0,59

0,50

2,58

0,62

Fe2O3

0,886

0,987

0,205

0,240

0,494

0,358

MnO    

0,027

0,027

0,025

0,018

0,016

0,019

MgO

0,53

0,54

0,31

0,285

0,41

0,302

CaO   

47,62

47,03

52,87

53,00

44,44

52,43

SrO    

0,080

0,076

0,031

0,024

0,031

0,035

Na2O

 <d.l.

<d.l.

 <d.l.

 <d.l.

0,162

<d.l.

K2O    

0,522

0,561

0,066

0,047

0,346

0,076

P2O5

0,132

0,124

0,014

0,011

0,020

0,019

CO2*

37,92

37,46

41,84

41,91

35,30

41,45

ZrO2   

 <d.l.

0,007

0,002

0,001

<d.l.

<d.l.

SO3    

0,072

0,071

0,027

0,017

0,068

0,018

Cl     

<d.l.

0,002

<d.l.

<d.l.

0,129

0,006

O=Cl2

 

0,000

 

 

-0,029

-0,001

suma

100,00

99,99

97,18

97,30

98,67

97,29

 

Obsah nerozpustného zbytku viz tab. 2. Pokud jde o vápence, vyšší klastický podíl ve vzorku Miskovice vápenka B se dá připsat vyššímu zastoupení křemene, zatímco vzorky z Úpohlav obsahují kromě křemene také významný podíl silikátů, vzhledem ke zvýšeným obsahům SiO2 i Al2O3 (větší podíl jílové složky). Tyto údaje o složení hornin potvrzují i analýzy nerozpustných zbytků. Relativně vysoké nerozpustné podíly obsahují i všechny zkameněliny (kromě ústřice z Plaňan), což je zřejmě způsobeno vysokou organickou příměsí.

Tab. 2
Analýzy rozpustných podílů vzorků karbonátů (AAS, ICP-MS; prvky v ppm = mg/kg) a hmotnostní podíly nerozpustného zbytku.

a) vápence

vzorek

Úpohlavy 1

Úpohlavy 2

Vysoká

Miskovice

Miskovice vápenka A

Miskovice vápenka B

Mezholezská vápenka

nerozp. zbytek (%)

15,8

13,4

4,5

3,4

2,1

24,0

3,7

rozpustný podíl

84,2

86,6

95,5

96,6

97,9

76,0

96,3

AAS

Mg

1718

1824

1910

1744

1630

2641

1679

Ca

334952

358610

351233

351652

351664

350895

346594

Mn

179

192

217

130

109

118

122

Fe

3926

4590

1531

1021

1253

2596

1912

Sr

633

643

275

258

200

312

269

ICP-MS

P

383

397

 <d.l.

<d.l.

<d.l.

50,7

 <d.l.

Y

4,88

5,28

1,32

1,50

0,97

2,28

0,84

La

6,43

7,63

4,24

4,31

2,04

6,28

2,28

Ce

9,35

12,50

3,88

3,38

1,81

7,13

1,75

Pr

1,33

1,80

0,83

0,81

0,38

1,37

0,37

Nd

4,54

5,89

2,72

2,68

1,45

4,62

1,29

Sm

0,75

0,93

0,38

0,37

0,21

0,65

0,19

Eu

0,19

0,23

0,11

0,07

0,03

0,17

<d.l.

Gd

0,91

0,67

0,25

0,28

0,24

0,36

0,30

Tb

0,16

0,14

0,04

0,05

0,04

0,07

0,04

Dy

0,60

0,78

0,23

0,24

0,15

0,42

0,11

Ho

0,12

0,17

0,05

0,05

0,03

0,09

0,02

Er

0,37

0,44

0,15

0,16

0,09

0,25

0,10

Tm

0,04

0,06

0,02

 <d.l.

0,01

0,03

<d.l.

Yb

0,24

0,31

0,84

0,09

0,06

0,15

0,05

Lu

0,04

0,06

0,02

0,02

0,01

0,03

<d.l.

Pb

 <d.l.

0,49

 <d.l.

<d.l.

<d.l.

0,41

 <d.l.

Th

0,82

1,62

0,26

0,18

0,08

0,49

0,02

U

0,32

0,55

0,11

0,09

0,16

0,15

<d.l.

 

Y/Ho

39,0

30,9

26,8

28,1

28,3

25,7

45,1

 

Ce/Ce*

0,74

0,79

0,47

0,41

0,46

0,56

0,42

 

b) fosílie

vzorek

živ.houba Úpohlavy

ježovka Úpohlavy

jehlice K.Hora

ústřice K.Hora

ústřice Plaňany

ústřice Mezholezy

rudista Mezholezy

nerozp. zbytek (%)

38,6

3,3

73,1

46,1

5,6

30,6

28,6

rozpustný podíl

61,4

96,7

26,9

53,9

94,4

69,4

71,4

AAS

Mg

1260

2712

2476

1911

1013

1510

2950

Ca

306209

347169

340577

305798

323662

343851

337348

Mn

217

358

925

109

123

221

506

Fe

7475

675

1835

1746

14148

469

458

Sr

489

408

215

464

758

982

271

ICP-MS

P

219,0

 <d.l.

323,3

566,2

6119,8

122,3

64,7

Y

4,78

2,95

0,95

1,27

11,99

1,47

1,02

La

4,56

3,40

1,01

1,18

30,14

1,23

1,60

Ce

6,75

4,78

1,20

1,63

62,53

0,84

1,66

Pr

0,92

0,66

0,18

0,25

5,51

0,21

0,31

Nd

3,75

2,40

0,79

1,06

18,33

0,85

1,27

Sm

0,73

0,37

0,14

0,23

2,85

0,17

0,21

Eu

0,15

0,31

0,03

0,04

0,81

0,04

0,07

Gd

0,56

0,52

0,11

0,17

1,18

0,13

0,15

Tb

0,12

0,09

0,02

0,04

0,22

0,03

0,03

Dy

0,64

0,32

0,14

0,20

2,14

0,20

0,15

Ho

0,13

0,07

0,03

0,04

0,43

0,04

0,03

Er

0,35

0,23

0,07

0,09

1,20

0,10

0,07

Tm

0,05

0,03

0,01

0,01

0,14

0,01

0,01

Yb

0,29

0,19

0,08

0,08

0,69

0,09

0,06

Lu

0,04

0,31

0,01

0,01

0,11

0,01

0,01

Pb

11,74

 <d.l.

1,53

1,69

3,90

<d.l. 

<d.l. 

Th

0,43

0,09

<d.l.

0,02

1,38

<d.l. 

<d.l. 

U

0,37

0,32

0,28

0,18

2,42

0,21

0,22

 

Y/Ho

37,7

41,3

37,4

35,9

28,1

40,5

38,9

 

Ce/Ce*

0,75

0,73

0,62

0,69

1,09

0,36

0,53


Kvantitativní stanovení Sr (a jiných stopových prvků) celkové horniny a rozpustného podílu se velmi dobře shoduje, což potvrzuje předpoklad, že Sr je soustředěno hlavně v karbonátovém podílu. V nerozpustném podílu je stroncia málo (viz tab. 4, 5).
Žádný ze vzorků není dolomitizovaný, ale obsahy stroncia přesto nejsou příliš vysoké. Obsahy Mg a Sr se v karbonátovém podílu zkamenělin a vápenců příliš neliší, přestože by bylo možno očekávat, že zkameněliny mají lépe zachované původní nižší obsahy Mg a Mn a vyšší Sr (Veizer, 1983). Obsah Mn je dokonce vyšší ve vzorcích zkamenělin, až na vzorek ústřice z Plaňan. To naznačuje, že použité vzorky zkamenělin jsou chemicky přinejmenším stejně nebo spíš více chemicky alterované než vápence. Toto se dá vysvětlit faktem, že analyzované fosílie jsou vázány na příbojovou facii, proto má okolní materiál více klastického podílu, což umožnilo díky lepší propustnosti intenzivnější interakci s různými roztoky ve srovnání s málo propustnými vrstvami vápenců.

Diagenetické pochody se však zřejmě neprojevily na obsazích a zvláště vzájemných poměrech vzácných zemin, s výjimkou ústřice kontaminované sekundárním fosfátem. To lze očekávat na základě literárních údajů o nízké mobilitě REE, ale také o tom svědčí výsledky této práce. Proto je distribuce vzácných zemin vyhodnocena podrobněji. Při rozkladu vzorků v 15% HCl by nemělo dojít k rozpouštění odolnějších minerálů klastického původu, které by mohly obsahy REE silně ovlivnit (hlavně monazit, allanit, event. zirkon), lze však očekávat rozpuštění apatitu.
Všechny vzorky jsou obohaceny lehkými REE i po normalizaci chondritickými hodnotami (obr. 3). V totálně rozložených vápencích je hodnota Ce/Ce* vždy vyšší v porovnání s hodnotami z rozpustného podílu, rozdíl je však malý (viz obr. 3). Je zřejmé, že se vzrůstajícím podílem klastické složky přibývá všech lanthanidů a tím je zakrývána původní negativní cerová anomálie. Za prokazatelnou negativní anomálii lze považovat hodnoty Ce/Ce* systematicky nižší než 0,65 (Bau & Dulski, 1996). Ty jeví většina vzorků z Kutnohorska. Oba vzorky vápenců a ježovka i živočišná houba z Úpohlav a ústřice z Kutné hory mají negativní anomálii Ce slabší (tab. 2).
Vzorek ústřice z Plaňan nemá negativní cerovou anomálii vůbec. Oproti ostatním zkamenělinám, ale i vápencům má vysoký obsah P, což indikuje přítomnost nějaké formy fosfátu. Tímto fosfátem byla schránka kontaminována asi až po sedimentaci. Naopak klastická příměs je ve zkamenělinách nepravděpodobná. Jako sedimentární se apatit v České křídové pánvi hromadí ve fosfátových konkrecích a koprolitech. Tyto sekundární fosfáty analyzované Dobešem et al. (1988) mají většinou výraznou pozitivní anomálii Eu, naopak cerová anomálie v nich nebyla zjištěna. Také horninotvorný apatit cerovou anomálii nemá (viz např. Povondra, 1992). Příměs apatitu ať už klastického, nebo sedimentárního-diagenetického původu tedy může významně ovlivnit hodnotu Ce/Ce*. O kontaminaci ústřice z Plaňan sekundárním fosfátem svědčí i pozitivní anomálie Eu. Naprostá většina ostatních vzorků má anomálii Eu negativní, i když její hodnocení je někdy problematické kvůli obtížně měřitelným nízkým obsahům Gd i Tb.

Tab. 3 ICP-MS analýzy totálně rozložených vzorků vápenců (prvky v ppm; olovo zvlášť podle 206Pb, 207Pb a 208Pb; Lu vždy pod mezí detekce).

vzorek

Úpohlavy 2

Vysoká

Miskovice

Miskovice vápenka A

Miskovice vápenka B

Mezholez. vápenka

Mg

3309

2960

2482

2291

2807

2295

P

575

267

65

81

70

90

Mn

183

345

164

133

100

148

Fe

7250

2959

1937

2209

3320

3266

Sr

888

541

435

361

373

469

Y

8,8

2,7

2,3

1,7

3,5

2,1

La

10,6

4,9

4,1

2,4

8,8

4

Ce

16,5

4,6

3,7

2,4

13,4

4,3

Pr

2,2

1

0,78

0,48

1,9

0,73

Nd

8,6

3,8

3,29

2,02

7,3

3

Sm

1,7

0,7

0,54

0,35

1,3

0,52

Eu

0,36

0,18

0,12

0,1

0,26

0,11

Gd

1,22

0,49

0,41

0,28

0,87

0,38

Dy

1,37

0,46

0,377

0,31

0,72

0,36

Ho

0,29

0,09

0,073

0,06

0,14

0,07

Er

0,84

0,23

0,201

0,16

0,37

0,18

Tm

0,12

0,04

 <d.l.

 <d.l.

0,05

0,03

Yb

0,77

0,2

0,154

0,12

0,31

0,17

Pb

32,3

38,4

27,7

31,7

24,9

70,5

Pb

31,8

37,9

27,3

31,3

24,7

69,6

Pb

32,6

39,0

28,4

32,1

25,6

71,8

Th

2,14

0,51

0,659

0,45

1,97

0,84

U

0,97

0,18

0,138

0,26

0,54

0,17

Y/Ho 30,4 29,5 31,9 27,6 25,5 29,6
Ce/Ce*                       0,74          0,45               0,43               0,47               0,72               0,51

 

Ve vzorcích pískovců a prachovců z vrtu HV-3 je v rozpustném podílu slabá pozitivní cerová anomálie (Ce/Ce* až 1,32), jejíž hodnoty se mohou považovat za významné vzhledem k tomu, že tytéž vzorky totálně rozložené mají hodnoty Ce/Ce* velmi blízké 1. Pozitivní cerová anomálie a s ní dobře korelující hodnoty obsahů Fe naznačují přítomnost CeIV v nějaké formě zřejmě sorbované na limonit nebo oxidy a hydroxidy Mn.

Obr. 3
Obsahy REE normalizované chondritickými hodnotami (Boynton, 1984) ve vybraných vápencích (červená čára – totální rozklad, modrá čára – rozpustný podíl)

 



Obr. 4 Obsahy REE normalizované chondritickými hodnotami (Boynton, 1984) v pískovci z vrtu HV-3 (Letohrad) z hloubky 85,7 m (nejvyšší cenoman asi 1,7 m pod hranicí s turonem; červeně totální rozklad, modře rozpustný podíl).



Z dalších měřených prvků lze vyzdvihnout hlavně vysoký obsah Pb (tab. 3) (zvláště ve srovnání s analýzami nečistých křídových vápenců v Litogeochemické databázi – Gürtlerová et al., 1997) v nerozpustných podílech vápenců (projevuje se v totálně rozložených vzorcích, ale ne v rozpustných podílech, i když nebyl potvrzen RF analýzami nerozpustných zbytků; o interferenci na ICP-MS však jít nemůže, protože obsah Pb vychází podobně vysoký podle různých izotopů). Krutský (1982) předpokládá vazbu Zn a Pb na jílové minerály.


 

Tab. 4 Rentgenfluorescenční analýzy nerozpustných zbytků (oxidy v hmot. %).

 

vzorek

Úpohlavy 1

Úpohlavy 2

Miskovice vápenka B

SiO2

63,59

65,29

78,70

TiO2

0,91

0,95

0,196

Al2O3

19,07

19,61

9,40

Cr2O3

0,018

0,017

0,008

Fe2O3

3,46

3,49

0,53

MnO

 <d.l.

0,008

0,006

MgO

1,59

1,64

0,37

CaO 

1,33

0,32

0,056

SrO

0,012

0,012

0,002

BaO

0,043

0,060

0,041

Na2O

0,115

0,131

0,38

K2O

3,24

3,25

1,54

Rb2O

0,016

0,017

0,005

P2O5

0,039

0,038

0,021

V2O5

0,035

0,036

 <d.l.

ZrO2

0,012

0,011

0,005

As2O3

 <d.l.

0,001

0,001

ZnO

0,006

0,006

 <d.l.

SO3

0,10

0,076

0,009

Cl

1,72

0,230

0,031

Ga2O3 0,003

NiO 0,006

 

O=Cl2

-0,387

-0,052

-0,007

suma

94,91

95,15

91,30

 

Tab. 5 Srovnání vybraných prvků v nerozpustném a rozpustném podílu méně čistých vápenců (obsahy v ppm).

 

 

Úpohlavy 1

Úpohlavy 2

Miskovice 

vápenka B

nerozp.

Fe

24196

24437

37010

Mg

9599

9876

2230

Mn

197

200

118

Sr

106

99

241

P

172

165

90

 

 

 

 

 

rozp.

Fe

3926

4590

2596

Mg

1718

1824

2641

Mn

179

192

118

Sr

633

643

312

P

383

397

51

  

Arsen (sledovaný v zemědělsky využívaných karbonátech) měl v ICP-MS analýzách roztoků příliš vysoký detekční limit kvůli interferenci s molekulovým fragmentem ArCl a CaCl. Obsah As v původním karbonátu byl však zanedbatelný i podle ablačních analýz ústřice z Kutné Hory (viz Štěpánková, 2010); rentgenfluorescenční analýzou byl zjištěn v malém množství pouze v některých nerozpustných zbytcích (tab. 4).
 
Celkově lze shrnout, že variace ve složení karbonátových hornin i celkových vzorků fosílií, které by mohly odrážet paleoenvironmentální rozdíly ať už časové, nebo prostorové, zatím nebyly zjištěny. Podobné složení různých karbonátů podporuje názor Štaffena (1999), podle nějž je nejvýznamnějším parametrem pro chemostratigrafickou korelaci v České křídové pánvi obsah CaCO3 v sedimentu.
Výsledky potvrdily význam vzácných zemin, neboť se zdá, že i po diagenezi zůstaly zachovány jejich původní vzájemné poměry včetně negativní cerové anomálie, s výjimkou jediné schránky kontaminované zřejmě sekundárními fosfáty. Cerová anomálie pravděpodobně měla ve všech původních karbonátech (ať už z cenomanu, nebo turonu) podobnou hodnotu (lze odhadnout Ce/Ce* přibližně 0,4), nicméně je důležité analyzovat karbonát co nejméně ovlivněný klastickou příměsí.

Poděkování. Za spolupráci děkujeme hlavně R. Labuťovi, Z. Štaffenovi, P. Čápovi a M. Košťákovi a za vstřícnost při odběru vzorků z lomu Úpohlavy též pracovníkům firmy Lafarge.

Literatura

Bau M., Dulski P. (1996): Distribution of yttrium and rare-earth elements in the Penge and Kuruman iron-formations, Transvaal Supergroup, South Africa. –  Precambrian Research 79, 37-55.

Boynton W.V. (1984): Geochemistry of the rare earth elements: meteorite studies. In Henderson P. (ed.): Rare earth element geochemistry. – Elsevier, Amsterdam, s. 63-114.

Čáp P., Zelenka P. (2009): Sedimentární textury křídových vápenců na Kutnohorsku. – Zpr. Geol. Výzk. v Roce 2008, s. 15-16.

Dobeš P., Povondra P., Kühn P. (1988): Mineralogie a geochemie fosforitů České křídové pánve. – Acta Univ. Carol. Geol, 1987/2, 145-170.

Gürtlerová P. et al. (1997): Databáze analytických stanovení na mapách geochemické reaktivity hornin 1: 50 000. In: Litogeochemická databáze České geologické služby, Praha.

Krutský N. (1982): Minerální a chemické složení jílovito-karbonátových sedimentů české křídy. – Acta Univ. Geol. 1982, 1-2, 183-188.

Povondra P. (1992): Crystal chemistry of rock-forming apatites from the Bohemian massif. – Acta Univ. Carol. Geol. 1992/2, 197-224.

Procházka V. (2007): ETR en marsedimentoj. – Geol.Int. 10/1, 44-61.

Procházka V, Rajlich P. (2010): Stopové prvky v některých mramorech z jižních a středních Čech: nové analýzy celkových hornin a rozpustných podílů. – Sbor. Jihočes. Muz. v Č. Budějovicích, Přír. Vědy 50, 13-19.

Štaffen Z. (1999): Chemostratigrafické stanovení ekvivalence vrstev a souvrství České křídové pánve. – Okresní muzeum Orlických hor, Choceň, 153 s.

Štěpánková A. (2010): Stopové prvky v karbonátech České křídové pánve. – MS diplomová práce, PřF UK Praha.

Veizer J. (1983): Trace Elements and Isotopes in Sedimentary Carbonates. – Rewievs in Mineralogy, 11, 265 -299.

Zelenka P. (1987): Litofaciální vývoj křídových uloženin v Praze a okolí. – Sbor. geol. věd Geologie, 42, 89-112.



Geochemie a mineralogie, roč. 5, publikace 1

datum zveřejnění: 27.5. 2011

recenze: nerecenzováno (důvod: autor členem redakce)


<<< hlavní stránka