Geochemie a mineralogie 4

Nová lokalita erytrínu na Krupce


Jaroslav Havlíček

  Muzeum Vysočiny, Masarykovo náměstí 55, 586 01 Jihlava
  havlicek@muzeum.ji.cz
  o autorovi >>>

  Nova trovloko de eritrino en Krupka

         Resumo: La aŭtoro anoncas duan trovlokon de eritrino (Co3(AsO4)2 . 8H2O) en la ercmontara kuŝejo Krupka en norda Bohemio, kie oni minis ĉefe stano-ercon. La nova lokalejo estas la haldo de la ŝakto Wendeliner Tageschacht. La ŝakto estis aktiva proksimume ĝisfine de la 19. jarcento. Nuntempe, la krustoj de eritrino (atestata rentgen-difrakte) aperas ĉi tie 1 metron kaj pli sub la tero. La primara kobalthava mineralo ne identiĝis, samkiel en la unua trovloko de eritrino (galerio Martin - vidu referencojn), posible temas pri abundan ĥalkopiriton.

 

 

           Minerál erytrín vzniká při zvětrávání minerálů Co v prostředí bohatém na As. Chemický vzorec erytrínu je Co3(AsO4)2 . 8H2O. Erytrín je monoklinický a na nalezištích v České republice je vzácně nalézán v krystalech tvaru drobných tabulek, které vytvářejí radiálně uspořádané agregáty. Častěji je však práškovitý nebo tvoří nálety a povlaky. Je temně růžový až růžovofialový se skelným nebo zemitým leskem. Jeho tvrdost je 1,5 až 2,5 a hustota 3,1 (údaje převzaty z atlasu minerálů, Sejkora a Kouřimský 2005).

 

Město Krupka je známé svou hornickou minulostí spojenou zejména s těžbou cínové rudy. Vzniklo pravděpodobně mezi lety 1305 - 1330. Území, na němž probíhala těžba, zasahovalo až k Cínovci a Dubí. O počátečním rozkvětu těžby svědčí i dochovaný opis horního řádu z roku 1487. Těžba rud byla definitivně ukončena v roce 1968 uzavřením fluoritového dolu 5. květen ve Vrchoslavi. Do osmdesátých let 20. století probíhal ještě zbytkový průzkum cínového ložiska v revíru Preisselberg štolami 5. květen a Nový Martin.

 

Poprvé je sekundární kobaltový minerál erytrín z Krupky zmiňován v roce 1948 v práci Fialy ze štoly Martin.

Štola Martin patřila ve své době mezi jedno z nejvýznamnějších důlních děl na Krupce. Byla ražena v horním revíru Steinknochen. Tato štola otvírá ve své pravé polovině severozápadní část ploché křemenné rudní žíly Lukáš, uložené v rulách krupského důlního revíru a zrudněné kovy Sn a W. V dolovém poli štoly Martin je žíla Lukáš uložena 60 - 80 m pod povrchem terénu. Odval štoly Martin se nachází cca 530 m n. m.

Při těžbě cínových rud v 70. létech 19. století byly na žíle Lukáš vedle starých porubů, kde byla použita dobývací metoda „sázení ohněm“, otvírány a následně dobývány dosti bohaté partie žíly, starými havíři nedotčené.

Žíla Lukáš má výjimečný charakter. Její směrná délka je okolo 2 km a jedná se tedy o nejdelší rudní žílu s Sn zrudněním ve střední Evropě. Mocnost žíly se pohybuje v rozmezí 20 – 40 cm, se směrem SZ – JV a sklonem 18°– 35° k JZ, který se lokálně mění vlivem směrných i příčných poruch.

 

 

 portál štoly Martin z roku 1855 (převzato z Rezek a Rittig, 2008)

 portál štoly z roku 1916 (převzato z Rezek a Rittig, 2008)

 

portál štoly z roku 1942 (převzato z Rezek a Rittig, 2008)

 

portál štoly Martin – červenec 2010     foto: autor

V roce 1988 byly opětovně nalezeny vzorky růžového sekundárního nerostu ve štole Martin, a to ve směrné chodbě odbočující z dovrchní úpadnice u měřického bodu 66. Jedná se o třetí výškový obzor nad úrovní štoly Martin a jde o stejné místo, z něhož popsal erytrín již zmíněný Fiala.

Erytrín zde tvoří slabé zemité povlaky na křemenné žilovině a také na puklinách okolních hornin. Vyskytuje se na plochách o velikosti 1 – 5 cm2, vzácně vytváří polokulovité agregáty velké 1 - 2 mm složené z velmi drobných 2 – 20 mikrometrů velkých, radiálně uspořádaných krystalů. Erytrín z tohoto místa nálezu je jasně až hnědavě růžový, s nevýrazným až zemitým leskem. Vzhledem k tomu, že nebyla nalezena primární Co – As mineralizace a to ani při podrobné prohlídce žiloviny, lze předpokládat pouze velmi omezený výskyt některého z arzenidů Co.

           

V několika posledních letech byl sběrateli minerálů erytrín opakovaně nalezen také na odvalu šachty (Wendeliner Tageschacht) v prostoru na rozhraní dolových polí nazvaných Wendelin I a Wendelin II, jak je vyznačen na mapě „Situace starých důlních prací“ pocházející z 30. 7. 1942 - Nr. 67 a vypracované v německém Altenbergu (kopie mapy – soukromý archiv autora). Tyto doly jsou podle výše zmíněné mapy předposlední v řadě a tedy na samém okraji důlního revíru nazvaném Knötler. Šachta Wendeliner Tageschacht, na jejímž odvalu se erytrín nachází, byla aktivní rámcově v období do konce 19. století. Bližší informace nejsou bohužel autorovi známy.

Erytrín na této lokalitě vytváří povlaky až kůry na jednom nebo několika jednotlivých, těsně sousedících kamenech v odvalu a to až do zhruba deseti cm2. První vzorky erytrínu lze nalézt již v hloubce od cca 1 metru, kdy jednotlivé agregáty (hnízda) jsou v prostoru odvalu nepravidelně a nahodile rozmístěny. Místně lze na vzorcích hornin s erytrínem pozorovat obdobně jako na předchozí lokalitě polokulovité agregáty tohoto minerálu. V okamžiku nálezu je jeho barva světle až sytě růžová.Ta ovšem po vyschnutí vlivem ztráty vody značně zesvětlá. Také na tomto místě nálezu se nepodařilo nalézt primární zdroj kobaltu. Nebyl však podroben chemické analýze hojně nalézaný chalkopyrit.
 

 

Červeným kolečkem označena šachta Wendeliner Tageschacht, mapový podklad ze serveru ČGS-Geofondu



         

Odval šachty Wendeliner Tageschacht stav srpen 2006    foto: autor

 

           

            Erytrín „in situ“    foto: J. Major

 

 

Erytrín z odvalu šachty Wendeliner Tageschacht, skutečná velikost 4 x 5 cm.    foto: autor

Výsledná data z rentgenové práškové analýzy vykazují velmi dobrou shodu s jednotlivými teoretickými tabulkovými hodnotami (databáze International Centre for Diffraction Data).
 

Erytrín

šachta Wendeliner Tageschacht

Erythrite PDF

(33-413)

d

I/Io

d

I/Io

7,958

44

7,960

26

6,708

100

6,720

100

4,945

16

4,951

9

4,591

9

4,602

2

4,397

31

4,403

19

4,255

14

4,081

5

3,913

18

3,978

7

3,694

15

3,916

12

3,661

13

3,787

2

3,345

46

3,663

7

3,227

35

3,381

3

3,156

8

3,357

4

3,002

35

3,227

42

2,938

9

3,003

47

2,779

7

2,779

9

2,740

28

2,740

30

2,712

20

2,712

24

2,656

16

2,658

14

2,549

10

2,593

1

2,464

18

2,549

9

2,328

13

2,463

18

2,238

6

2,327

17

2,200

7

2,238

3

2,084

9

2,196

9

1,959

7

2,094

7

1,933

6

2,083

9

1,917

9

2,040

2

1,819

5

2,012

3

1,689

5

1,987

5

1,543

7

1,954

7

1,501

6

1,917

8

 

Prameny a literatura:

 
Fiala F. 1948 „Erythrin a annabergit z Krupky“ Čas.Nár. Muz. Odd. přírodověd.,117, 13-15.

Rezek P. Rittig A. „Krupka a cín“  http://slon.diamo.cz/hpvt/2008/tradice/T01.pdf

Sejkora J. Kotrlý M. 1997 „Nová data pro erytrín ze žíly Lukáš (štola Martin) na Krupce (Krušné hory)“.- Bull. Min.-petr. odd. NM v Praze Vol. 4-5. str. 188 – 189

Sejkora J. Kouřimský J. 2005 „Atlas minerálů České a Slovenské republiky“ .- Academia, Praha.

Báňské mapy, Česká geologická služba - Geofond, http://www.geofond.cz/wbanskemapy/

http://cs.wikipedia.org/wiki/Krupka

Geochemie a mineralogie, roč. 4, publikace 1

datum zveřejnění: 7.12.2010

nerecenzováno (důvod: nenáročná nálezová zpráva), za připomínky k původní tabulce s rentgenovými daty děkujeme Františkovi Laufkovi.


<<< hlavní stránka