Nová
lokalita erytrínu na Krupce
Jaroslav Havlíček
Nova trovloko de eritrino en Krupka
Město
Krupka je známé svou
hornickou minulostí spojenou zejména s těžbou
cínové rudy. Vzniklo
pravděpodobně mezi lety 1305
- 1330.
Území, na němž probíhala těžba,
zasahovalo až k Cínovci
a Dubí.
O počátečním rozkvětu těžby
svědčí i dochovaný opis horního
řádu z roku 1487.
Těžba rud byla
definitivně ukončena v roce 1968 uzavřením
fluoritového dolu 5. květen ve
Vrchoslavi. Do osmdesátých let 20.
století probíhal ještě
zbytkový průzkum
cínového ložiska v revíru Preisselberg
štolami 5. květen a Nový Martin.
Poprvé
je sekundární kobaltový
minerál erytrín z Krupky
zmiňován v roce 1948 v práci
Fialy ze
štoly Martin.
Štola
Martin
patřila ve své době
mezi jedno z nejvýznamnějších
důlních děl
na Krupce. Byla ražena v horním
revíru Steinknochen. Tato štola
otvírá ve
své pravé polovině
severozápadní
část
ploché křemenné rudní žíly
Lukáš, uložené v rulách
krupského
důlního revíru a
zrudněné kovy Sn a W. V dolovém poli
štoly Martin
je žíla Lukáš uložena 60 -
Při
těžbě cínových rud v 70.
létech 19. století byly na žíle
Lukáš vedle starých porubů, kde byla
použita
dobývací metoda „sázení
ohněm“, otvírány a
následně dobývány dosti
bohaté partie
žíly, starými havíři
nedotčené.
Žíla
Lukáš má
výjimečný
charakter. Její směrná délka je okolo
portál
štoly
Martin z roku 1855 (převzato z Rezek a Rittig, 2008)
portál
štoly
z roku 1916 (převzato z Rezek a Rittig, 2008)
portál štoly z roku 1942 (převzato z Rezek a Rittig, 2008)
portál
štoly Martin – červenec 2010
foto: autor
V roce
1988 byly
opětovně
nalezeny vzorky růžového sekundárního
nerostu ve
štole Martin, a to ve směrné
chodbě odbočující z dovrchní
úpadnice
u měřického bodu 66. Jedná se o třetí
výškový obzor nad
úrovní
štoly Martin a jde o stejné místo,
z něhož
popsal
erytrín již zmíněný Fiala.
Erytrín
zde tvoří slabé zemité
povlaky na křemenné žilovině a také na
puklinách okolních hornin. Vyskytuje se
na plochách o velikosti 1 – 5 cm2,
vzácně vytváří polokulovité
agregáty velké 1 -
V několika
posledních letech
byl sběrateli minerálů erytrín opakovaně nalezen
také na odvalu šachty (Wendeliner
Tageschacht) v prostoru na rozhraní
dolových polí nazvaných Wendelin I a
Wendelin II, jak je vyznačen na mapě „Situace
starých důlních prací“
pocházející z 30. 7. 1942 -
Nr.
Erytrín
na této lokalitě vytváří
povlaky až kůry na jednom nebo několika jednotlivých, těsně
sousedících
kamenech v odvalu a to až do zhruba deseti cm2.
První vzorky
erytrínu lze nalézt již v hloubce od cca
Červeným
kolečkem označena šachta Wendeliner
Tageschacht, mapový podklad
ze serveru ČGS-Geofondu
Odval
šachty Wendeliner Tageschacht stav
srpen 2006 foto:
autor
Erytrín
„in situ“
foto: J. Major
Erytrín z odvalu šachty
Wendeliner
Tageschacht, skutečná velikost 4 x
Výsledná
data z rentgenové
práškové analýzy
vykazují velmi dobrou shodu
s jednotlivými teoretickými
tabulkovými hodnotami (databáze International
Centre for Diffraction Data).
Erytrín šachta Wendeliner Tageschacht |
Erythrite PDF (33-413) |
||
d |
I/Io |
d |
I/Io |
7,958 |
44 |
7,960 |
26 |
6,708 |
100 |
6,720 |
100 |
4,945 |
16 |
4,951 |
9 |
4,591 |
9 |
4,602 |
2 |
4,397 |
31 |
4,403 |
19 |
4,255 |
14 |
4,081 |
5 |
3,913 |
18 |
3,978 |
7 |
3,694 |
15 |
3,916 |
12 |
3,661 |
13 |
3,787 |
2 |
3,345 |
46 |
3,663 |
7 |
3,227 |
35 |
3,381 |
3 |
3,156 |
8 |
3,357 |
4 |
3,002 |
35 |
3,227 |
42 |
2,938 |
9 |
3,003 |
47 |
2,779 |
7 |
2,779 |
9 |
2,740 |
28 |
2,740 |
30 |
2,712 |
20 |
2,712 |
24 |
2,656 |
16 |
2,658 |
14 |
2,549 |
10 |
2,593 |
1 |
2,464 |
18 |
2,549 |
9 |
2,328 |
13 |
2,463 |
18 |
2,238 |
6 |
2,327 |
17 |
2,200 |
7 |
2,238 |
3 |
2,084 |
9 |
2,196 |
9 |
1,959 |
7 |
2,094 |
7 |
1,933 |
6 |
2,083 |
9 |
1,917 |
9 |
2,040 |
2 |
1,819 |
5 |
2,012 |
3 |
1,689 |
5 |
1,987 |
5 |
1,543 |
7 |
1,954 |
7 |
1,501 |
6 |
1,917 |
8 |
Prameny a literatura:
Fiala F. 1948 „Erythrin
a annabergit z Krupky“ Čas.Nár.
Muz. Odd. přírodověd.,117, 13-15.
Sejkora J. Kotrlý
M. 1997 „Nová
data pro erytrín ze žíly
Lukáš (štola Martin) na Krupce
(Krušné
hory)“.- Bull.
Min.-petr. odd. NM
v Praze Vol. 4-5. str. 188 – 189
Báňské
mapy,
Česká geologická služba - Geofond, http://www.geofond.cz/wbanskemapy/
Geochemie a mineralogie, roč. 4, publikace 1
datum zveřejnění: 7.12.2010
nerecenzováno (důvod: nenáročná nálezová zpráva), za připomínky k původní tabulce s rentgenovými daty děkujeme Františkovi Laufkovi.